Základní škola, Dobruška, Opočenská 115

Ve středu 17. května zahájili všichni žáci naší školy vyučování vojenským povelem „POZOR!“ Tento povel nezazněl z úst paní ředitelky, ale od našeho pravidelného hosta nadporučíka JUDr. Jiřího Cermana – příslušníka 14. pluku logistické podpory v Pardubicích. Ani tentokrát nepřišel sám, ale v doprovodu svých dvou kolegů, a to desátníka Daniela France a dobrovolného hasiče pana Tomáše Sazimy.

Úvodem žáky vyzkoušel z toho, co si pamatují z minulé besedy. Zeptal se na pravidla první pomoci, na telefonní čísla záchranných složek a na chování v krizových situacích. Žáci uspěli na jedničku, a proto mohl pan nadporučík navázat na jejich znalosti. Při tomto setkání se zaměřil na poskytování první pomoci v terénních podmínkách. Ukázal žákům, jak si mohou pomoci v případech, kdy nemají obvazový materiál, čistou vodu, nosítka… Nepodával pouze teoretické informace, ale vše doplnil názornou ukázkou.

Poté již dostal slovo pan Daniel Franc, který nám předvedl vybavení vojáka při záchranné akci. Žáci měli možnost obtěžkat si neprůstřelnou vestu, ochrannou přilbu a prohlédnout si několik vojenských zbraní. Všechny tyto věci by nám pomohly v případě napadení, ale co kdyby začalo hořet?

O tom nám přišel povyprávět hasič pan Tomáš Sazima. Své vyprávění doplnil praktickou ukázkou hasičského vozu, který byl přistaven u vchodu naší školy. Žáci se dozvěděli, že toto auto neslouží jenom k hašení požáru, ale je možné jej využít i při povodních a nehodách na silnicích. „Třešničkou na dortu“ byla možnost stát se na chvíli opravdovým hasičem a vyzkoušet si stříkat z hadice. Ne všem se to však dařilo podle jejich představ, a tak ocenili těžkou práci záchranářů.

I přes psychickou a fyzickou náročnost tohoto povolání se po dnešní besedě většina chlapců rozhodla stát vojákem nebo dobrovolným hasičem.

Moréna – správně Morana – je ve slovanské mytologii bohyně zimy, noci a smrti. Konečný odchod zimního období se oslavuje na „smrtnou neděli“ vynášením Morény – smrtky, jejím utopením nebo zapálením.

Vynášení Moreny je tradiční akcí naší školy. Každý rok se s Morenou vydáváme na pochod k blízkému potoku, abychom ji zapálili, do potoka vrhli a tak zimu zahnali. Cestou se děti střídají v jejím nesení. Na konci naší pouti Moreně vždy společně na rozloučenou předneseme různé říkanky. Letos jsme se s ní rozloučili básní „Zimo, zimo, táhni pryč“, zapálili ji, vhodili do vody a pozorovali, jak ji unáší proud. Všichni jsme stáli se zatajeným dechem a sledovali její strastiplnou pouť.

A co by to bylo za plavbu, kdyby se nesetkala s překážkami? Ty se objevily vzápětí. Morena se stejně jako každý rok bludně točila ve víru vody a nechtěla se vzdát své vlády. Všichni jsme se ji snažili povzbuzovat, ale naše snaha byla marná. A protože nám počasí nepřálo a začalo pršet, museli jsme se vydat zpět do školy a osud Moreny nám zůstal utajen.

Jak všichni víme, všechny děti mají rády zimu a sníh. Ani my, žáci ZŠ Opočenská, nejsme výjimkou. V pondělí 13. února jsme si ale přáli, aby venku nesněžilo a neklouzalo to. Čekali jsme totiž vzácného hosta. Vlastně hosty. Měla nás přijít navštívit nevidomá paní Renata Moravcová se svým čtyřnohým kamarádem Xantíkem a ve sněhu by se jim k nám šlo špatně. Naše přání se splnilo. Dokonce svítilo i sluníčko, a tak jsme se mohli těšit ze zajímavého vyprávění.

Paní Moravcová nám velmi poutavě vyprávěla o svém životě ve tmě, o svých vodících pejscích, také o činnostech, které dříve, než ztratila svůj zrak, mohla dělat a nyní, již bohužel, ne. Měli jsme možnost vyzkoušet si chůzi s bílou orientační holí, nalévat vodu do hrníčku se zakrytýma očima a spoustu dalších činností, které jsou součástí běžného života a pro nás “koukavce”,- výraz používá paní Moravcová, – jsou úplně samozřejmé, ale se zakrytýma očima ne zcela jednoduché.

Také nás seznámila se svými aktivitami a akcemi, které pořádá ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých České republiky. Jedná se např. o organizaci soutěží vodících psů, „Kavárnu ve tmě”, „Barevnou tmu” a další akce, které jsou určeny nejen lidem se zrakovým postižením, ale i široké veřejnosti.

V závěru nás pozvala na novou akci pro lidičky z Dobrušky a okolí „Putování s F.L.Věkem”, která se uskuteční v červnu letošního roku, a my se jí určitě zúčastníme.