Moréna – správně Morana – je ve slovanské mytologii bohyně zimy, noci a smrti. Konečný odchod zimního období se oslavuje na „smrtnou neděli“ vynášením Morény – smrtky, jejím utopením nebo zapálením.
Vynášení Moreny je tradiční akcí naší školy. Každý rok se s Morenou vydáváme na pochod k blízkému potoku, abychom ji zapálili, do potoka vrhli a tak zimu zahnali. Cestou se děti střídají v jejím nesení. Na konci naší pouti Moreně vždy společně na rozloučenou předneseme různé říkanky. Letos jsme se s ní rozloučili básní „Zimo, zimo, táhni pryč“, zapálili ji, vhodili do vody a pozorovali, jak ji unáší proud. Všichni jsme stáli se zatajeným dechem a sledovali její strastiplnou pouť.
A co by to bylo za plavbu, kdyby se nesetkala s překážkami? Ty se objevily vzápětí. Morena se stejně jako každý rok bludně točila ve víru vody a nechtěla se vzdát své vlády. Všichni jsme se ji snažili povzbuzovat, ale naše snaha byla marná. A protože nám počasí nepřálo a začalo pršet, museli jsme se vydat zpět do školy a osud Moreny nám zůstal utajen.